Vraky lodí v Jaderském moři

vraky lodí v Jaderském mořiV Chorvatském moři existuje spousta potopených vraků lodí nebo letadel v důsledku leteckých nebo lodních nehod. Existuje dokonce průvodce nebo i aplikace v telefonu, která dokáže vraky identifikovat a žadateli představí příběh jejího potopení.

Vraky lodí v Jaderském moři

Zkušení potápěči mohou některé z vraků navštívit a prozkoumat. Každý vrak je jiný, proto to pro potápěče nebude jednotvárné. Každý má svou tvář a duši.

Několik příběhů si ukážeme:

- dobře zachovalá válečná loď „Szent István“ rakousko-uherského válečného námořnictva. Loď je dlouhá 152 metrů a potopila se za první světové války v důsledku malých italských motorových torpédových člunů v roce 1918 blízko ostrova Premuda u Susku. Je to největší vrak lodi v Jaderském moři. Nalezené předměty z lodě jsou umístěny v muzeu v Istrii a ve městě Pula.

- čtyřmotorový bombardér „létající pevnost“ B-17. Letadlo bylo úplně nové. 6.listopadu byl vyslán na bombardování Vídně, Jelikož Vídeň byla pod mraky, letadlo změnilo kurz na Maribor. V okamžiku kdy vypustilo z letadla bombu, vybuchl jeden přímo pod letadlem a poškodil hydrauliku. Směřovali proto k náhradnímu letišti na Visu. Letadlo se potopilo v roce 1944 kousek od ostrova Vis a je v hloubce přibližně 65-72 metrů. Deset členů posádky bylo zachráněno. V letadle zůstaly přilby, kyslíkové dýchací masy, zbraně, osobní doklady apod.

- torpédoborec „Stella Polare“ se nachází v hloubce 45-65 metrů u mysu Mašnjak na Istrii. V roce 1944 najel na podvodní minu a proto se potopil. Jedná se o nejzachovalejší válečnou loď, která byla v Jaderském moři nalezena. Okamžitý výbuch granátů loď rozlomil. Zahynulo zde 46 námořníků.

- nákladní parník SS Dubrovník se potopil v roce 1916 mezi ostrovem Hvar a poloostrovem Pelješac. Loď byla zasažena dvěma torpédy z francouzské ponorky. Téměř okamžitě se potopila a zahynulo 11 osob. Zachránilo se 27 osob. Vrak leží v hloubce přibližně 56 metrů. Torpéda rozdělila vran na dvě části a obě dvě jsou celkem zachovalé.

Velikonoce v Chorvatsku

Velikonoce v ChorvatskuChorvaté jsou katolicky založení, takže se zde také slaví Velikonoce (Uskrs) a jedná se o nejdůležitější náboženský svátek v roce. Na Velikonoce v Chorvatsku se malují kraslice klasicky, tedy cibulí a červenou řepou na červeno a kapustou na modro. Někdo nabarví i pár vajec na černo a na velikonoční neděli je odnese na hřbitov. Říká se, že nejhezčí barvená vajíčka jsou v Dubrovníku.

Velikonoce v Chorvatsku

Zvykem je, že si místní obyvatelé přiťukávají vajíčky (tuckanje). Jedná se o soutěž, takže si každý přiťukává a komu vydrží nejdéle, ten vyhrává.

Velikonočnímu zajíčkovi se říká pisanica. Pomlázky se zde také pletou, ale ne z vrbového proutí, což je pochopitelné, ale z větví olivovníku nebo i někdy z větví palem.

Na oslavu z mrtvých vstání Ježíše se zapalují ohně. Nejvyšší krijesova (20 metrů a výše) se zapaluje ve vesnici Popovac Kalnički. Příprava trvá několik týdnů. Pálení vždy přiláká hodně diváků.

Čtyřicet dnů před velikonocemi nastává den Popelnice, čímž končí období karnevalů, které zaháněly poslední zbytky zimy. Popelnicí nastává období Kozima, což je čas odříkání a půstu. Každý věřící si vybere jednu věc, bez které se obejde a tím projevuje pokoru a obětavost před bohem. Týká se to například masa, alkoholu, kouření nebo i sledování televize.

Týden před Velikonocemi je Květná neděle, tzv. Cvjetnica, což přijel Ježíš na oslíkovi do Jeruzaléma.

Říká se, že kdo víno pije, ten dlouho žije. V Chorvatsku se tedy na Velikonoce pije opravdu vydatně. Na žádném stole nesmí chybět červené víno a kdo ho vypije více (bez vody), tak tím lépe.

V Chorvatsku na Velikonoční svátky opravdu velmi oslavují, pořádají se různé průvody, chodí se do kostela posvěcovat jídlo než se sní a mnoho dalšího. Pokud tedy chcete poznat místní tradice a navštívit třeba turisty velice oblíbený oheň ve vesničce Popovac, tak návštěvu Chorvatska vřele doporučujeme.

Jeskyně v Chorvatsku

V Chorvatsku je spousta jeskyní, které stojí za návštěvu. Některé jsou volně přístupné.

Jeskyně v Chorvatsku

Nejkrásnější a nejoblíbenější krápníkovou jeskyní v Chorvatsku je Cerovacká jeskyně. Nachází se cca 80 km severovýchodně od Zadaru ve výšce 650 m n.m. Soustava několika jeskyň je dlouhá asi 4 km a je v nich teplota 5-11°C. Skládá se ze tří jeskyň (horní soustava 1 300 m chodeb, střední 390 m a dolní 2400 m chodech). Jeskyně jsou velmi rozsáhlé a stále probíhá speleologický průzkum. Během srbské okupace byla poničena a následně opravena a znovu otevřena v roce 1998 a o několik let později byla znovu uzavřena.

Další jeskyně v Chorvatsku, které Vás jistě nadchnou:

- Krápníková jeskyně Borodine JamaBaredine (Jama Baredine) – jeskyně se nachází cca 6 km severovýchodně od městečka Poreč. Jedná se o nejhezčí jeskyni na Istrii. Do jeskyně se sestupuje po strmých schodech. Vypadá jako díra v zemi. Je dostatečně prostorná, takže by ani lidé trpící klaustrofobii neměli mít problém. Jeskyně má jeden vchod, takže prohlídka končí tam, kde začala. Je zpřístupněna od roku 1995 a je otevřena od dubna do října.
- Biserujka (spilja Biserujka) – nachází se na severovýchodním cípu ostrova Krk na okraji obcí Omišalj  a Dobrinj. Podle legendy se zde nachází poklad, který zde piráti ukryli. Našly se zde i pozůstatky jeskynního medvěda staré asi 16 000 let.
- Biševská modrá (plava spilja) – je na ostrově Biševo u ostrova Vis. Jedná se o jedinečný krasový fenomén. Intenzivní barevný efekt vzniká lomem světla od hladiny. Dostat se tam můžete pouze na lodi. Hloubka moře v jeskyni je 4-5 metrů.
- Dračí (Zmajeva spilja) – nachází se nad malou vesnicí Murvice blízko Bolu, na úpatí skal hory Vidova. Uvnitř se nachází miniaturní kostel. Přístup je možný pouze pěší. Uvnitř jsou četné reliéfy z pohanské mytologie a křesťanské znaky vyryté ve vápenci, mezi kterými dominuje reliéf ještěra.
- Grapčeva (Grapćeva spilja) – nachází se v jižním svahu Grabak, který je součástí centrálního horského hřebene táhnoucího se od západu k východu ostrova Hvar. Byla objevena v polovině 19. století. Je vytvořena v mladší době kamenné v době 5000 až 4000 před naším letopočtem. Byla několik tisíciletí obývána lidmi. Je to tedy jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť. Nálezy jsou nyní soustředěny v Muzeu hvarského kulturního dědictví a v Archeologickém muzeu ve Splitu.
- Manita (Manita pećina) – krasová jeskyně, která je součástí Národního parku Paklenica v pohoří Velebit v severní části kaňonu Velika Paklenica. Má rozsáhlé podzemní prostory.
- Rača (spilja Rača) – nachází se v jihovýchodní části ostrova Lastovo a je volně přístupná. Byly zde nalezeny důkazy existence člověka z doby kamenné na ostrově. Délka je 70 metrů a je velmi prostorná. Charakteristická je množstvím krápníků a sloupy různých tvarů.
- Titova (Titova spilja) – jeskyně je přístupná. V roce 1944-1945 byla sídlem hlavního štábu jugoslávských národně osvobozeneckých vojsk v čele s Titem. Jeskyně se nachází na ostrově Vis jihovýchodně od Komiži na úbočí nejvyšší hory ostrova Humu.
- Vranjača (spilja Vranjača) – jeskyně u vesnice Kotlenice. Větší část jeskyně vyniká bohatou krápníkovou výzdobou, celková délka chodeb je 180 metrů. Je dobře upravená a osvětlená pro turisty.