Krápníková jeskyně Baredine Jama

Krápníková jeskyně Borodine JamaMezi Porečí a Vižinadou, v oblasti pro niž je typické pěstování vína, narazíte na malou osadu Nova Vag-Gediči. Asi kilometr odtud leží stranou od hlavní silnice labyrint krápníkových jeskyní Baredine Jama (dobře značeno „Baredine“). Jeskyně lze navštívit pouze s průvodcem, prohlídka, která trvá asi 40 minut, vás zavede do pěti jeskyní s bizarními krápníkovými útvary, pitoreskními přírodními sochami a podzemním jezerem. Žijí tu vzácná zvířata – macaráti jeskynní (bezbarví slepí mloci s typickými hubenými končetinami). Celková hloubka jeskyně činí 150 m, ještě o 65 m níže leží podzemní krasové jezero, je zde stálá teplota 14°C.

Pokračování textu

Kvarnerský záliv a ostrovy

Záliv Kvarner tvoří v Jaderském moři trojúhelník, s Istrií na západě a severním cípem Dalmácie vybíhajícím z jihovýchodu. Většina návštěvníků této oblasti se soustřeďuje na kouzelné ostrovy, jimiž je záliv posetý, ale pobřežní město Rijeka nabízí i kosmopolitní atmosféru a členité vnitrozemí čeká na nebojácnější cestovatele.

Kvarnerský záliv a ostrovy

Kvarnerský záliv a ostrovyV nejvyšším výběžku zálivu Kvarner se rozkládá Rijeka, nejrušnější chorvatský přístav a místo konání největšího karnevalu, což je mimořádná událost, která se postupně rozrostla až do druhého největšího karnevalu v Evropě, po obdobné akci v italských Benátkách. Je pravdou, že město má s italskou kulturou silné vazby. Po 1. světové válce, kdy se většina tohoto regionu stala součástí Itálie, se Rijeka jako město rozdělila a sdílela ji Itáli a Jugoslávské království.

Cestou z Rijeky na jihovýchod podél pobřeží se dostanete do oblíbených letovisek Crikvenica a Novi Vinodolski a do města Senj, což je bývalá pevnost Uskoků, téměř legendárních pirátů, kteří sužovali otomanské i benátské lodě. Jejich mohutný hrad doposud stojí nad městem.

Od těchto měst směrem do vnitrozemí se nalézá Gorski Kotar, široký, členitý pás hor, které tvoří nejsevernější část Dinárských Alp a nejdete v nich národní park Risnjak a divoké vápencové formace Bijele a Samarske stěny (stijene). Zalesněné svahy a skalní dutiny jsou domovem široké škály rostlin i divokých zvířat, kupříkladu rysa ostrovida, či ohrožených medvědů hnědých a vlků obecných.

Ostrovy v Kvarnerském zálivu
Dva největší ostrovy v Jadranu jsou Cres (který od sousedního Lošinje odděluje úzký kanál) a Krk. Najdete tu také nádherný ostrov Rab. Mořské útesy v Beli na Cresu tvoří poslední útočiště supů bělohlavých v Chorvatsku. Na Krku a na Rabu jsou dvě nejoblíbenější pláže v celém Chorvatsku: Rajská pláž (Rajska Plaža) na poloostrově Lopar na Rabu a Vela Plaža v Bašce na Krku. Oba ostrovy jsou také centrem glagolské kultury. Bašská deska, která nese jeden z nejstarších chorvatských nápisů v hlaholici, byla objevena kousek od Bašky.

Město Cres (metropole stejnojmenného ostrova) je krásné místo pro pár dní poklidného pobytu a Rab má nádherně zachované historické centrum, jehož typický obrys protínají čtyři románské zvonice.

Obecně platí, že ostrovy v Kvarnerském zálivu bývají méně zalidněné než v centrální Dalmácii. (Na Cresu žije jen něco přes 3 tisíce lidí, zatímco na sousedním Krku téměř 18 tisíc obyvatel). Kanály mezi těmito ostrovy kdysi hrály zásadní roli v námořní dopravě po Jadranu, z čehož vzešlo bohatství i úpadek okolních měst (například malý Osor na Cresu je dnes již jen stínem své zašlé slávy). V roce 1949 vzniklo na ostrově Goli Otok (což znamená „holý ostrov“) nedaleko Rabu nechvalně proslulé vězení s maximální ostrahou, něco jako chorvatský Alcatraz maršála Tita.

Kvarnerský záliv a jeho ostrovy lidé obývali již v neolitických časech a důkazy nacházíme v pozůstatcích ilyrských náhorních pevností, které se datují do dob před příchodem Římanů. V průběhu staletí se na bohatství oblasti značně podílel zdejší prominentní šlechtický rod Frankopanů a mnoho hradů této rodiny dodnes zdobí pobřeží i ostrovy. V 18. st. přešel Kvarner pod rakouskou nadvládu, v níž vzešel rychlý rozvoj turistiky, neboť na zdejší ostrovy ráda mířila rakouská společenská elita.